Příběh Litvínova

Příběh Litvínova

Studenti a studentky Evangelické akademie, pražské střední školy, spolu s Multikulturním centrem Praha zpracovali projekt zaměřený na sídliště Janov v severočeském městě Litvínov. Výběr takového tématu není náhodný. Střední škola je zapojena do projektu s názvem Příběhy těch, co museli jít, který se věnuje různým aspektům migrace na území dnešní České republiky v posledních sto letech a jejich dopadům. Studentský tým byl nejprve seznámen s historií migrace a se specifickou sociální a ekonomickou situací v pohraničních oblastech. Město Litvínov si pak zvolili jako pohraniční oblast, do které se po vysídlení německých obyvatel stěhovali, mnohdy nedobrovolně, také Romové,

Příběh jednoho sídliště

Studentský tým z Evangelické akademie se zaměřil na místní sídliště Janov. Zatímco kdysi se jednalo o výstavní a moderní sídliště, postupem času se proměnilo v sociálně vyloučenou lokalitu, kde jsou špatné hygienické podmínky, některým obyvatelům neteče teplá voda, nemají elektřinu, ačkoli za ní platí, v některých domech nejsou vstupní dveře nebo chybí okna. Výzkumný tým, který se do lokality vydal, byl stavem na sídlišti doslova otřesen, jak popisuje jeden z jeho členů: „To město vypadalo normálně, ale jakmile jsme přišli na to sídliště, tak to bylo něco nezapomenutelného. Něco takového jsem ještě neviděl.“ Studenti a studentky se proto začali ptát, v jakých podmínkách lidé žijí a jak se taková radikální proměna sídliště mohla stát. V těchto otázkách jim pomohl sociální pracovník, který v dané lokalitě dlouho působí a zprostředkoval jim také setkání s několika místními obyvateli.

Studentský tým během svého bádání zjistil, že město Litvínov ve Strategickém plánu sociálního začleňování pro roky 2018-2021 bydlení definuje jako jednu ze čtyř prioritních oblastí, která by se měla řešit. Město část sídliště Janov označuje jako problematickou lokalitu, která se potýká s hygienickými a technickými nedostatky, zpřehledňuje strukturu majitelů domů, ale téměř nic neříká o tom, jak k tomu došlo, nebo jaké to má přímé důsledky na lidi, kteří sídliště obývají. Tuto perspektivu týmu poskytl právě sociální pracovník.

„Místo, kde chtěl každej bydlet“

Výzkumný tým ve svém bádání uvádí do souvislosti poválečnou migraci chudých Romů z východoslovenského venkova za prací do vyprázdněného pohraničí. Zmiňují, že pro Romy tato doba nebyla vůbec jednoduchá, jejich vztah ke komunistické moci byl složitý, protože právě režim se snažil roztrhat jejich rodinné vazby a vymýtit jejich tradiční způsob života, zároveň ale usiloval o jejich sociální a materiální vzestup zejména skrze bydlení a práci. V tomto historickém kontextu byl Janov původně německou vesnicí na okraji hnědouhelného dolu, která se v 80. letech 20. století proměnila v ohromné a velkorysé sídliště, kde se měli usídlit jak obyvatelé vesnic, kteří ustoupili těžbě, tak nově příchozí, kteří se do průmyslové oblasti za prací stěhovali z celého Československa. Jeden pamětník, který v Janově prožil téměř celý život, popisuje sídliště takto:  „To bylo něco nádhernýho, tadyhle v tom paneláku byly tak krásný byty, to kdybyste viděli. Tady dole měli ty lidi i kytky, to bylo místo, kde chtěl každej bydlet, to byla nádhera.“

Město Litvínov získalo sídliště do vlastnictví po roce 1989, ale nemělo peníze na jeho údržbu. Úpadek sídliště začal právě v 90. letech, kdy byla velká většina bytů odprodána individuálním nájemníkům, a eskaloval po privatizaci celých panelákových domů po roce 2005. Spekulace s privatizovanými domy byly klíčovým procesem, který vedl k chaotické majetkové struktuře, sestěhovávání chudých lidí z celé republiky a následné degradaci značné části sídliště, která je nyní označována jako sociálně vyloučená lokalita, ve které se nedá žít. Ačkoli po roce 2005 byla část obytných domů rekonstruována, ty domy, jejichž majitelé jsou zadluženi vůči dodavatelům služeb a energií a mají komplikovanou vlastnickou strukturu, dále chátrají. Tyto struktury zapříčinily polarizaci sídliště na upravené zóny a chátrající místa, ve kterých probíhá nekontrolovaná migrace nájemníků, hluk nebo kriminalita, která zase zvyšuje frustraci okolních obyvatel. Po roce 2015 město domy, jejichž technický stav ohrožoval okolí, vykoupilo a řízeně zdemolovalo, město však nemůže vykoupit domy zadlužené a ty tak na sídlišti nadále chátrají.

Spíše než jeho výsledek studentského projektu byl důležitý celý jeho proces, který k němu vedl. Studenti si během výzkumu zkusili pracovat v týmu, vyhledávat informace, pohybovat se v terénu a zpracovávat získaná data i zbořit zažité bariéry. Projekt byl pro studentský tým cennou zkušeností, a pokud se jim podaří problematiku sídliště Janov dostat do povědomí lidí, je to další přidaná hodnota projektu.

Podcast, ve kterém studentský tým hovoří o projektu

Výstup studentského projektu

Ilustrace k projektu vytvořil Tadeáš Polák.